Pomsta dýňových strážců: Stoletá kletba

O sto let později, v kraji Antoria, se zbytky temné magie na prokletém poli opět probudily k životu. Zbytková magie zanechaná po dávném střetu s lovci čarodějnic pomalu narůstala, až se zhmotnila ve třech strašlivých bytostech. Tři dýňoví strážci, každý z nich nesoucí zbraň, byli stvořeni z této magie, aby pomstili své předky a našli potomky lovců, kteří znesvětili pole krutějšími způsoby než samotná kletba.

První strážce, obrovský a silný, svíral v rukou mocnou sekeru. Jeho tvář byla strašidelně vyřezaná do dýňové hlavy, která zářila rudým světlem nenávisti. Druhý strážce, hubenější, ale smrtelně rychlý, nesl kosu, jejíž ostří se lesklo v měsíčním svitu. Třetí strážce, nejvyšší a nejhrozivější, měl v rukou těžký kyj, posetý hřeby, který hrozil zničit každého, kdo by se opovážil postavit proti němu.

Tyto tři strážce vedla neúprosná touha po pomstě. Magie, která je stvořila, jim dala vědění o tom, co se stalo před sto lety. Lovci čarodějnic tehdy nejednali z čistých úmyslů; jejich metody byly kruté a zanechaly hluboké rány na půdě i duších dýní, které pole obývaly. Strážci tedy začali své pátrání po potomcích těchto lovců, rozhodnuti je potrestat za činy jejich předků.

Vesničané v Antorii si všimli změn v atmosféře kolem starého dýňového pole. Mladé dýně začaly opět růst, ale tentokrát měly podivnou oranžovou záři a v jejich očích byl záblesk vědomí. Noční obloha byla častěji zakryta těžkými mraky a vzduch byl plný elektrického napětí. Nikdo z vesnice se k poli nepřibližoval, ale zvěsti o třech dýňových strážcích se rychle šířily.

Jedné noci, když měsíc zakryl tmavý mrak a lesy obklopující vesnici byly ponořeny do hluboké tmy, se tři dýňoví strážci rozhodli zahájit svůj útok. Pomalu a neúprosně kráčeli směrem k vesnici, každý jejich krok doprovázelo šustění suchých listů a tíživý pocit strachu.

Mezitím se v vesnici objevila mladá dívka, která se narodila s darem vidění budoucnosti. Viděla přicházející hrozbu a věděla, že musí jednat rychle. Vyprávěla vesničanům o přicházejících strážcích a o jejich touze po pomstě. Vesničané, i přes svůj strach, se rozhodli postavit čelem nebezpečí a bránit své domovy.

Dívka vedla vesničany k prastarému chrámu, kde uchovávali posvátné artefakty a zbraně požehnané proti temné magii. Společně připravili pasti a nastražili ochranná kouzla kolem vesnice. Když dýňoví strážci dorazili, vesničané byli připraveni.

Bitva byla dlouhá a vyčerpávající. Dýňoví strážci bojovali s obrovskou silou a zuřivostí, ale vesničané, vedení mladou dívkou, využili všech svých znalostí a odvahy. Pomalu, ale jistě, se jim podařilo jednoho po druhém porazit dýňové strážce a zlomit jejich temnou magii.

Když bylo po všem, vesnice byla zachráněna a pole dýní se opět stalo klidným místem. Magie, která kdysi obývala pole, byla navždy zlomena. Vesničané se poučili z historie a rozhodli se, že nikdy více nedovolí, aby temná magie ovládla jejich životy. Pole zůstalo prázdné, ale tentokrát to bylo s vědomím, že zlo bylo navždy poraženo a že odvaha a jednota mohou přemoci jakoukoli hrozbu.